Často se mne lidé na terapiích ptají, co je to odpuštění a jak ho udělat.

Odpuštění neznamená ignorování toho, co bylo vykonáno, nebo falešné označení zlého činu.

Znamená to spíše, že zlý čin již nezůstává jako překážka vztahu.

Odpuštění je katalyzátorem, který vytváří atmosféru nezbytnou pro nový začátek a nové obzory.

Zkušenosti s mezilidskými vztahy mám velmi rozsochaté. Ne vždy v minulosti jsem poslouchal svou intuici - srdce. Vždy mi mysl nabízela rozvíjení prvotní intuitivní myšlenky různými scénáři, konstrukcemi a domněnkami. Dnes již s odstupem času a zkušenostmi vím, že každá domněnka je lež. Když mi intuice řekne, že tudy není cesty, respektuji to a změní svou cestu směrem, kterou mi intuice řekla.
Je smutné, že někteří lidé nemohou pochopit nebo respektovat emocionální bolest a psychickou újmu, kterou způsobují svým jednáním druhý. Jejich neschopnost vcítit se, nevnímání varovných signálů realitou a signálů těch, co jim ještě věří, je bezbřehá a zastíněná Egem posilovaným spící zapouzdřených myslí. Pak jejich forma volání o pomoc je neohraničeným křikem, který není vyslyšen a většinou svými činy přidávají další bolest druhým a sobě zkomplikují, až k utrpení bolestnou životní cestu.
Problémem jsou jejich zkratové reakce a aniž by si to uvědomovali způsobují svým jednáním nepředvídatelné situace nebo rozchody. Na větvi se drží jen pár prsty a místo toho, aby se držely celou dlaní v určitých situacích si to ještě ztíží, až z větve spadnou.
Dnes už vím, že můžete vidět svýma očima, ale důležité je, co cítíte srdcem, protože Vaše srdce cítí a zná cestu...
Jak to máte Vy?
Ať se Vám nejen dnes dějí zázraky o kterých sníte.

Když se chystáte přiblížit se, abyste zjistili, kdo skutečně jste...

To, co děláte, dělá celý vesmír na místě, které nazýváme „tady a teď“...

Jsi něco, co tvoří celý vesmír, stejně jako vlna vytváří celý oceán.

Skutečné vy není loutka, která zahazuje život..

Skutečná hloubka vás je spojena s celým Vesmírem.

Když zemřete, nebudete muset snášet věčnou neexistenci, protože to není zkušenost.

Mnoho lidí se bojí, že až zemřou, budou navždy zavřeni v temné místnosti.

Ale není to tak...

PROTOŽE patříš
vesmíru..✨

Čas rozhoduje o tom, koho v životě potkáte, vaše srdce rozhoduje o tom, koho ve svém životě chcete, a vaše chování rozhoduje o tom, kdo ve vašem životě zůstane.

Zasloužíš si někoho, kdo cítí štěstí, že tě má.

Vaší konkurencí nejsou jiné bytosti nebo lidé.
Vaše konkurence je vaše prokrastinace.
Vaše myšlení.
Váš pohled na situace. O
Vaše mysl.
Vaše zvyky.
Vaše přesvědčení.
Naprogramované levné jídlo, které jíte, znalosti, které zanedbáváte.
Negativní chování, které podporujete, a váš nedostatek kreativity.
Soutěžte proti tomu!!!
Toto jsou vaši skuteční konkurenti!!

Čím dříve si to uvědomíte a přijmete, tím rychleji vyhrajete!

Dělat důležitá rozhodnutí je jediná svoboda, kterou máte sami. Využijte toho!

Jako lidské bytosti musíme získat kontrolu nad turbulentními událostmi v našich životech.

Schopnost zkrotit naše vnitřní draky, když se vynoří uprostřed otřesů.

Musíme se naučit jezdit na vlnách, zvlněných fázích života s grácií a vnitřním klidem, nebo upadnout do rotujícího víru do chaosu.

To, jak se vypořádáme s těmito náhlými a neočekávanými událostmi, je určeno naším postojem, vírou a přesvědčením, nikoli událostí samotnou.

Kdo byl Giordano Bruno?

*Od „zatvrzelého kacíře“ pro římské katolíky konce 16. století po „mučedníka nové a svobodné filozofie“ pro italské intelektuály druhé poloviny devatenáctého století; podivný osud chlapce narozeného v Nole v roce 1548.

Bruno ve svých 17 letech nosil v Neapoli dominikánský hábit a přijal jméno Giordano. Kněz v roce 1572 a doktor teologie o tři roky později, podněcovaný neukojitelnou vášní pro studium, se G.Bruno rychle stal jedním z nejskvělejších evropských intelektuálů.

Ale jeho vášeň pro pravdu ho nevyhnutelně postavila do konfliktu s dogmatickou kulturou té doby (tmářskou a zaostalou atmosférou, jejímž obětí byl o několik desetiletí později i sám Galileo)

Tak začala dlouhá pouť: z Neapole, kde byl s ním zahájen proces za kacířství, se přestěhoval do Říma a v roce 1576 opustil dominikánský hábit a uprchl do severní Itálie a přestěhoval se z jednoho města do druhého: Janov Savona Turín Padova a Bergamo.

V roce 1592 zatkli benátští inkvizitoři G.Bruna se stížností: pošlapal katolická dogmata.

Stížnost podaná pro většinu z těchto případů se ani nedostala k soudu, takže zatčení bylo považováno za „technické“.

Jeho názory na strukturu Vesmíru nemohly být důvodem: Koperníkova díla, na jejichž myšlenkách Bruno vycházel, byla 24 let zakázána, ale najednou přišel z Říma požadavek, aby k nim vědce převedl, i když Benátky byly suverénní republikou..

Vyšetřování trvalo 8 let..Například celý řád templářů se posuzoval 7 let, ale kde je celý řád a kde je Giordano Bruno?

Ve verdiktu kardinálů zveřejněném Vatikánem není žádná obžaloba, ale spíše zákaz jeho knih, které musely být veřejně zničeny.

Objednávka byla tak závažná, že Brunovy knihy bylo možné až do roku 1609 volně zakoupit v Římě a dalších italských městech.

Nikdy vám neřekli tento příběh o Giordanu Brunovi, předpokládám...*